Jako přírodovědec pokládám za užitečné upozornit Vás na některé dezinformace, které se ve veřejném prostoru šíří kolem současné pandemie. Mým cílem je přispět ke střízlivému a racionálnímu pohledu na současné problémy související s pandemií. Jde hlavně o statistická data, která jsou v masmédiích zveřejňována zavádějícím způsobem a bez kontextu. Mám na mysli především tyto údaje:

Počet nakažených. Tímto termínem je nahrazován termín počet pozitivně testovaných. V tomto případě jde o počet lidí, u kterých test prokázal přítomnost daného viru v organismu. Vzhledem k tomu, že doposud nebyli a ani nebudou otestováni všichni občané (je to zbytečné), je počet nakažených mnohonásobně vyšší než počet pozitivně testovaných. To je v zásadě dobrá zpráva. Úmrtnost je počet úmrtí vztažený na počet prodělaných onemocnění. Pokud zvětším jmenovatel zlomku, zmenším zlomek. Odhadnutá šance na přežití nakaženého je tak mnohem větší, než by se dalo z takto zkreslených údajů vyvodit. Počet testovaných. Běžně se nezmiňuje, že testy na přítomnost našeho viru se doposud prováděly teprve na lidech, u nichž je z jiných důvodů podezření z nákazy. Toto číslo proto nemá příliš velkou vypovídací hodnotu, o zdravotním stavu populace nám moc neřekne. Mnohem větší význam má otestování tzv. reprezentativního souboru, tedy souboru lidí vybraných zcela náhodně. Pak lze s danou mírou věrohodnosti předpokládat, že poměr počtu testovaných s pozitivním výsledkem k celkovému počtu takto testovaných bude stejný, jako je poměr počtu nakažených k celé populaci. To už je podstatný údaj. Pokud vím, už se na této metodice pracuje. Zvlášť užitečné bude rozdělení výpočtu do věkových kategorií. Počet úmrtí. Tento údaj je běžně chápán jako počet úmrtí, jejichž příčinou je nákaza koronavirem. Většina těchto úmrtí má ve skutečnosti hlavní příčinu v jiném onemocnění. Koronavir organismus nemocného jen dál oslabil, což smrt dotyčného urychlilo. Proto by se dalo mluvit spíš o počtu úmrtí s prokázanou přítomností daného viru v organismu. Počet úmrtí čistě v důsledku současné nákazy bude tedy výrazně nižší. Protože počet úmrtí se vyskytuje tentokrát v čitateli výše zmíněného poměru, vede tato oprava k dalšímu snížení úmrtnosti nakažených, tedy k dalšímu zvýšení šance na přežití nakaženého. Tolik ke statistickým datům. Metodika jejich získávání je pro všechny přírodovědné obory shodná, proto jsem si dovolil tento skromný rozbor. Ti, kteří se k tomu cítí povoláni, mě rádi doplní nebo opraví. Tolik jako přírodovědec, dál už jako člověk. Vina za zveřejňování těchto i jiných nepravdivých údajů padá na hlavu některých nezodpovědných novinářů a redaktorů, kterým novinářská etika nic neříká. Katastrofické zprávy se dobře prodávají. Před časem byla Česká republika ze strany OECD kritizována za příliš velké výdaje na zdravotnictví, za příliš velké množství nemocničních lůžek atd. Teď jsme dáváni za vzor, v jiných zemích jsou mnohem větší problémy. Pokud navíc bereme vážně a s rozumem daná i doporučená omezení, bude dopad pandemie na život a zdraví populace u nás minimalizován a v žádném případě nebude hrozit, že budou nemocní umírat na chodbách a ve sklepech nemocnic nebo že budou odpojováni od přístrojů pro jejich nedostatek. Není tedy důvod k přehnané skepsi ani ke křečovité opatrnosti. Tu v současnosti pokládám za velké nebezpečí pro naši společnost. Úzkost a napětí, které vedou k alkoholismu, domácímu násilí nebo k sebevraždám můžou být větším zlem než uspíšení smrti člověka smířeného s Bohem i lidmi. Vím o čem píšu, za svůj život jsem byl několikrát přítomen umírání lidí takto smířených. Bez nadsázky můžu mluvit o hezké smrti ve smyslu slavnostního završení pozemské pouti člověka, a to i přes to, že ten člověk tu chybí. Sobě i nám všem přeji radost a smíření s Bohem i s lidmi, ať se jednou i náš odchod stane zároveň slavnostním příchodem do nového, pravého a lepšího domova. S přáním pokoje, dobra a šťastné smrti (ne hned, ale až se naplní náš čas a se špetkou humoru) přeje Jan Novák