Dnes jsem dostal ráno velmi zajímavou sms zprávu od mého kamaráda kněze z Krupiny na Slovensku. Snad Vás to nerozčílí, ale povzbudí.

Píše: „Moji milovaní. Dostali jsme dar. Abychom opět objevili nádheru nejbližších. Abychom si uvědomili, že krása není jen ve tváři, ale v srdci. Abychom objevili ticho přírody. Abychom nekupovali to co se nám zachce, ale jen to, co potřebujeme. Abychom trochu více pochopili, že mše svatá je dar a ne povinnost. Abychom si vážili život a nezabíjeli jej nesmyslně sami. Pán dopustil dar epidemie. Objevme co nám tím chtěl říct.“

Mluvit o epidemii jako o daru je dost provokativní. Pán to ale dopustil. Nemohu říct, že bych se z toho těšil. Mám o Vás, o naše města a obce, a nakonec i o sebe obavy. Jednou se jistě každý objevíme před Pánem . Jak obstojíme? V tomto směru můžeme i karanténu přijmout jako dar, dokonce i kdybychom, nedej Bože, se měli nakazit. Čas nemoci a čas karantény proto mohou být milosrdnější, než náhlá a nenadála smrt, kdy člověk vůbec netuší blízkost konečného účtování. Ale také Vám chci říct, že na Vás opravdu myslím v modlitbách více než kdy jindy. Buďme trpěliví a kdyby někdo potřeboval svátost smíření, nebo pomazání nemocných, nebojte se mi zavolat. Udělám, co budu moct. Pojďme dál, a nezapomínejme na Ježíšova slova: „Kdo vytrvá dokonce, ten bude spasen.“
Kněz František