Mili farníci, postní doba pomalu končí. Je to pro nás opět příležitost zamyslet se nad sebe sama a vztahem k Pánu Bohu. Víra je procesem, jenž podléhá neustálým změnám. Ten proces se uskutečňuje z Boží iniciativy. Uskutečňuje se to díky zkouškám, které vedou bud ke krizi víry, anebo k jejímu zřetelnému prohloubení.

Nejsme totiž ani tak věřící, jako se stáváme věřícími, nejsme ani tak křesťany, jako se jimi stáváme, evangelium ani tolik nežijeme, jako se podle něj žít pokoušíme. V křesťanském životě nejde v prvé řadě o to, abychom byli silní, a abychom se vlastními silami napravili, změnili a osvobodili od našich chyb a hříchů. Jde o to, abychom se obrátili k Bohu, byli k němu citliví a postavili se před něj takoví, jací jsme a jak se cítíme. Bůh nás přece zná, stvořil a určil nás k naplněnému životu lásky a je vždy při nás. Je v našich radostech, ale i v našem trní, v našich ranách, v našich úzkostech a v naší prázdnotě. Nepotlačuje naši přirozenost, ani jakékoliv naše touhy, které do nás vložil. On nám pomáhá naši přirozenost kultivovat, rozvíjet a používat ve prospěch nás i druhých. Ve spojení s ním můžeme být proměňováni právě s naší povahou, s naší přirozeností a v naší současné situaci. Přeji každému z Vás plodné prožití Velikonoc 2012. P. Michal Bator