V posledních měsících naší „západní“ společností otřásla událost, při které mladík zastřelil na střední škole ve Finsku deset lidí. Podobná událost se stala před rokem a jistě si vzpomeneme na řadu takových zpráv z USA. Každá podobná zpráva v naší společnosti vyvolá vlnu nejistoty a politici se začnou předhánět s nápady, jak problém řešit. V takových případech obvykle navrhují razantní zpřísnění zákona o střelných zbraních a další nápaditá „řešení“. Je velmi zajímavé si všimnout, že většina navrhovaných „řešení“ (omlouvám se těm, jejichž nápady jsem nezaznamenal) „řeší“ následky stavu a nikoli příčiny.

Ano, určitě jsou okamžiky, kdy jsou potřeba ve společnosti represivní opatření. A někdy i velmi drastická. V tomto období roku, kdy se chystáme na slavení Vánoc, si však připomínáme řešení, které nabízí každému člověku sám Bůh. Ten vnímá člověka v jeho celistvosti a chce mu pomoci překonat jeho nedostatky, ale i základní zdroj jeho neštěstí, který spočívá v oddělenosti od Něho jako svého Stvořitele. Ostatně právě pocity neštěstí, nepřijetí a nelásky jsou často skutečným důvodem k tak hrozným činům, které potom zaujímají přední místa v médiích.

Vánoce nám nejenom připomínají narození Ježíše Krista, ale máme možnost znovu ho přivítat ve svém životě, v našich rodinách, ve farnosti, ale i se o jeho přítomnost podělit s těmi, kteří ho neznají a kteří jsou připraveni, aby je obdaroval. Vzájemné dávání dárků má být toho znamením. Je to příležitost si uvědomit, že právě Ježíš Kristus může být cestou k Bohu a vzájemnému smíření, uzdravení mnohých životních ran a bolestí, aby se méně musely řešit následky. On je ten, který je schopen řešit skutečné příčiny mnoha problémů. Betlémská rodina je znamením porozumění a harmonie, která může být mnohdy tím skutečným lékem na odstranění takového zla, jakého se stáváme někdy svědky v naší „vyspělé“ společnosti.

Přeji nám všem, abychom během letošních Vánoc prožily uzdravující dotek Boží i lidský, aby v našich životech i v našich rodinách bylo zase o trochu více štěstí a radosti. Kéž nám vydrží i do nastávajícího roku 2009!