Slyšeli jste někdy o bojovnících dobra? Nejde o žádné hnutí, ani kongregaci, natož o nový řád. Jedná se spíš o skupinu mužů, kteří se v životě rozhodli žít životem opravdových chlapů. Pozvánku na setkání těchto mužů – chlapů jsem obdržel i já se synem Martinem. Víkend od 21. do 23. září s názvem Otec a syn organizovaný Centrem pro rodinu Litoměřického biskupství jsme strávili v krásné přírodě v lesích u Bělče nad Orlicí.

Nejprve se synové zamýšleli nad tím, čeho si na svých otcích váží, a zda-li by chtěli být takovými jako jejich tátové. Tátové rozvažovali, jak naplňují a realizují předávání dědictví rodu od svých otců a jak připravují své syny na předání tohoto dědictví. Poté, provázeni králem Artušem, každý táta se synem v očekávání dobrodružství vyrazili na velkou bojovou hru podobně jako je tomu v životě. Cílem hry tátů a synů na společné cestě bylo objevit, posbírat a poskládat tu správnou životní otázku. Střípky této životní otázky bylo nutné hledat v neprostupných houštinách, v korunách větví i bažinatých tůních. Každý syn tak mohl opravdově zažít pocit, když musí třeba jen na chvíli zastoupit svého otce. Na mnoho věcí v životě již táta nedosáhne, ale vždy může povzbuzovat svého syna, který to dokáže. Na naší společné cestě jsme nejen získali část svitku svatého Grálu s poselstvím, ale především prožili náš vzájemný vztah důvěry, otevřenosti a vzájemné pomoci.

Stát na straně dobra, umět se čelem postavit k nebezpečí a bezpráví, budovat vztahy důvěry k druhým lidem, to může být náplní našeho života ve světě, ve kterém mezi námi nebudou vyrůstat „bačkory“, ale opravdoví chlapi. K tomu jsou přece povoláni všichni muži na naší planetě!

Václav Jarolímek